Tomáš Vlasák: První čtyřka? Chceme v ní být, rozhodující momenty ale teprve přijdou

Kdyby vám někdo před sezonou řekl, že Bruslaři stráví poslední reprezentační přestávku na čtvrtém místě, co byste si pomyslel?

Že jde o velký a přehnaný optimismus. Po průběhu celé sezony, respektive jak ještě probíhá, jde ale o velké zadostiučinění pro nás všechny. Pro kluky, trenéry i všechny ve vedení. Jsme spokojení, ale ne uspokojení.

Vy jste u toho loni sice nebyl, během jediné sezony ale klub udělal obrat o 180 stupňů. V čem tkví ten největší úspěch? Opravdu se tolik povedlo květnové posílení týmu?

Určitě se tým doplnil dobře. Základním kamenem je určitě Furchíno (Dominik Furch, pozn. red.), který mužstvu dodává klid. Obzvláště pak v začátku sezony, kdy nám během tohoto důležitého období dával šanci na vítězství nebo alespoň na body. Kdybych tedy měl vypíchnout jednu věc, byl by to asi on. Ale samozřejmě tým nedělá jen jeden hráč. Pochvalu si totiž zaslouží celé mužstvo a já pevně věřím, že s podobnými výkony vydržíme až do konce sezony.

Nedá mi to nezeptat se na váš názor – v tabulce venkovních zápasů jsou Bruslaři první. Čím to může být?

Těžko říct. Sám ten důvod úplně neznám, ale faktem je, že venku se nám daří. Možná ven jezdíme více na špičkách a předem víme, jak to venku bývá složité. Povedlo se nám na ledě soupeřů vyhrát pár zápasů, s tím vzrostlo sebevědomí a mužstvo to samo začalo cítit.

Mohla k tomu přispět i nepříliš dobrá pověst z poslední sezony? Ve smyslu, že soupeři zpočátku stále viděli Boleslav z minulého ročníku?

I to může být jeden z těch faktorů, ale jak už jsem několikrát říkal a každý rok se o tom před sezonou mluví zas a znova: je to dobrým začátkem. Když se hned na startu chytnete a vaše sebevědomí stoupne, tak pak sezona vypadá úplně jinak.

Oproti loňsku došlo k minimu změn v kádru v průběhu sezony. Vypovídá to o tom, že zkrátka a dobře nebylo třeba konat?

Jasně. Jakmile je mužstvo dole, a vidíme to letos u jiných týmů v lize, jaké změny se tam v průběhu času dějí i na poslední chvíli, tak do toho určitě každý chce sáhnout, aby se posunul výš. Když ale tým relativně šlape, mohou být jakékoliv zásahy do něj kontraproduktivní, a to malé i velké. Také proto jsme se k tomu moc neměli, ať už z tohoto důvodu nebo také z hlediska rozpočtu, který je v tuto chvíli dost napnutý. Hlavně doufáme, že se nám během pauzy všichni uzdraví. (zaťuká na železnou nohu stolu)

Mrzí vás ještě, že to nevyšlo s Gregem McKeggem? Mimochodem, máte o něm nějaké zprávy?

Žádné novinky zatím nemáme. Od doby, kdy jsme se s ním loučili, víme jen, že pravděpodobně bude muset podstoupit nějaké operační zákroky. Samozřejmě nás to stále mrzí, protože jsme věřili, že by pro nás mohl být posilou. Ale bohužel, i takové momenty sport sem tam přináší.

Druhým a posledním příchodem byl Tomáš Mazura. O něm mezi lidmi padlo i pár skeptických zmínek, nicméně v posledních zápasech jim vytřel zrak...

Samozřejmě jsme ho bedlivě sledovali. Viděli jsme ho hrát zápasy na univerzitě a věřili, že bude šikovný. To zatím prokazuje a my jsme za to rádi. Univerzitní NCAA je kvalitní soutěží a hodně kluků z ní chodí rovnou do NHL. I tak to ale pro něj není vůbec jednoduché, prochází si vlastně přechodem do profesionálního hokeje. Je vidět, že i on hokej hrát umí a já věřím, že takhle bude pokračovat i nadále.

Abychom nebyli jen vyloženě pozitivní – na čem se dá pořád ještě pracovat?

Určitě zlepšit přesilovky a také chceme vypilovat hru. No a uvidíme, jestli budeme v předkole nebo jestli ze čtyřky půjdeme rovnou do čtvrtfinále. Zbývá nám posledních devět kol, ve kterých se bude rozhodovat o konečném pořadí. Myslím si, že právě ty venkovní zápasy v Litvínově, na Spartě a v Hradci rozhodnou. Proto teď musíme dobře potrénovat a připravit se na to. Doléčíme všechny šrámy a půjdeme do závěru.

Vy už jste na to víceméně odpověděl, ale přesto se zeptám ještě jednou – proč se Bruslaři letos nijak neprojevili v těch posledních dnech, které ještě umožňovaly hráčské transfery? Dáte nám trochu "přičichnout" k tomu, co se třeba mělo povést a nepovedlo? Nebo jste zkrátka nad změnami neuvažovali a nic nezkoušeli?

Něco málo jsme zkoušeli, ale nic nám ve finále nedávalo smysl. Myslím ve směru, abychom mužstvo nějakým způsobem posílili. Jak už jsem říkal, ten rozpočet je letos dost napnutý. Jestli mám správné informace, tak jde snad o jeden z největších, který tady kdy byl.

Určitě jste se ale nenudili. Přeci jen jste museli už od podzimu skládat tým na následující sezonu. V jaké jste fázi?

Ano, přesně tak. Nějaké podpisy už tam máme vyřešené a řekl bych, že toho není málo. Na dalších se samozřejmě ještě bude pracovat a aktuálně také pracuje.

Poslední zápas před reprezentační přestávkou byl duel s ambiciózními Pardubicemi, který neuvěřitelně bavil, lidé i v jeho průběhu vstávali a tleskali. Bruslaři v něm prohrávali 0:2, nakonec ale zvítězili 5:4 po nájezdech. Co na tohle utkání říkáte vy osobně?

Ten zápas byl, myslím si, skvělý. A to nejen svou kvalitou, tempem i průběhem, ale také pro všechny diváky. Zase jsme jednou měli příležitost sami sobě dokázat, že hrát se dá s každým soupeřem a naše liga je aktuálně nesmírně vyrovnaná. Jednalo se navíc o jednoho z největších favoritů na celkové vítězství vůbec. Takhle bychom ale měli být nažhavení na každé utkání bez ohledu na soupeře a obzvlášť v domácím prostředí. I to je jeden z cílů do zbytku sezony.

Jaká byla po tomhle zápase nálada v kabině? A jaká je tam dlouhodobě?

Byla dobrá, vítězná a bojovná. Kluci to před volnem chtěli dokončit vítězstvím, což se povedlo. To je vždycky pozitivní. Teď mají pár dnů volna, aby si oddechli a doléčili nějaké ty šrámy. Pak se vrátíme do zápasové přípravy, kvalitně potrénujeme a půjdeme do toho znovu. A dlouhodobě? Samozřejmě celá sezona běží v nějakých liniích a měli jsme tam taky menší krizi, ale jsme rádi, že se ji povedlo zažehnat. Klíčové bylo, že se to neprotáhlo na víc zápasů.

Zranění. Letos je to velký faktor a aktuálně bohužel nadále přetrvává. Dlouhodobě jsou mimo Petr Gewiese a Jan Buchtele, ale třeba taky Jan Závora a Matěj Gardoň. V posledních zápasech chyběl i Petr Čajka. Můžete naznačit, jak to s nimi vypadá a kdy by se mohli vrátit?

Čajka byl nemocný, Zavy (Jan Závora, pozn. red.) je po zranění. Jak říkám, myslím si, že po pauze bychom se mohli z devadesáti procent vrátit všichni. Otazník už je jen u Gewiho (Petra Gewieseho, pozn. red.), tam se teprve uvidí, jak to bude vypadat u něj. Bohužel, Gagy (Matěj Gardoň, pozn. red.) musí podstoupit operaci a s jeho návratem to vypadá na začátek letní přípravy.

Otázka na odlehčení: Co potom s tím? Vybojovat body se podařilo i oslabené sestavě, po přestávce to bude složitá tajenka na rozluštění...

To už je otázka hlavně na trenéry. Někdo vypadl, někdo další do toho naskočil a další hráči se zase s větším prostorem zvedli. Trenéři to nebudou mít vůbec jednoduché, pakliže se zmínění hráči zvládnou vrátit. V tomhle případě jde ale o zdravou konkurenci, která je také potřeba. Může to zase vybičovat další hráče k tomu, aby se posunuli na místa, ve kterých chtějí být. Celé to tak může být pro dobro věci.

V kabině v poslední době řádí i nějaká viróza, ostatně asi jako naprosto všude touhle dobou. Dokonce se krátce zvažovalo o přesunutí zápasu s Plzní. Kabina se s tím ale očividně pere statečně a umí se semknout...

Třeba Laky s Fořťákem (Dominik Lakatoš s Tomášem Fořtem, pozn. red.) nebyli stoprocentně v pohodě, ale šli do toho a podali dobrý výkon. I to nám pomohlo, abychom ty zápasy zvládli a bodovali. Klobouk dolů. Právě teď se nám pár dnů na doléčení podobných nemocí hodí a já doufám, že už potom budeme všichni naplno v pořádku.

Nadále se tým drží vysoko v Radegast Indexu, je tam obrovské penzum zablokovaných střel a nyní jsme mluvili i těch nemocech. Dalo by si tohle považovat za silnou stránku tohoto týmu – jeho charakter?

Myslím si, že ano. Už od začátku sezony, ačkoliv to jde v pomyslných sinusoidách, je tam vidět velká bojovnost a obětování se pro tým. Kluci tam prostě v drtivé většině nechávají úplně všechno. S tím jde, bohužel, ruku v ruce i fakt, že se sem tam někdo někde zraní. Ta bojovnost a nasazení tam ale opravdu jsou od samotného začátku. Jde ale o velmi důležitý faktor a klíčový díl naší hry. Nemyslím to teď vůbec zle, ale prostě nemáme tak talentované a na jména rozmanité hráče jako třeba Pardubice nebo Sparta, takže to musíme vyrovnat jinak. To se nám daří, ukazujeme si a i kluci sami vidí, že když tam tohle přidáme, můžeme hrát opravdu s každým.

Právě tyto výpadky ze stálého kádru umožnily startovat i některým boleslavským juniorům. Jste i vy zastáncem teze "mládí vpřed"? Jak se vám tito hráči v zápasech líbili?

Jednoznačně. Pakliže něco takového nastane a máme svoje vlastní kluky, tak proč jim nedat šanci, když správně pracují. Teď bylo vidět, že třeba Králik (Patrik Král, pozn. red.) to zvládl velice slušně, také Hurtík (Jan Hurt, pozn. red.) se v Plzni neztratil. Samozřejmě od nich v tomhle věku při prvních startech nikdo nemůže očekávat rozhodování zápasů. To bez potřebných zkušeností v takhle mladém věku jednoduše nejde hned od začátku. I pro ně jsou ale podobné šance psychickou vzpruhou. Poprvé si to osahali a vědí, že pokud budou pracovat dál, mohou zase někdy naskočit.

Pro podobné potřeby musíte zápasy juniorů a třeba i dorostenců sledovat. Chodíte na ně často?

Jasně, je to vzhledem k naší práci a takovým situacím potřeba. Kromě toho jsme v dennodenním kontaktu s trenéry daných kategorií. My samozřejmě zápasy sledujeme, ale oni jsou fyzicky přímo na tréninku. Vidí díky tomu, jak jednotliví hráči pracují, jak se jim lidově řečeno chce nebo nechce. Tyhle všechny informace máme a všechno si potom skládáme dohromady. U těch zápasů se střídáme s Martinem Ševcem, abychom to měli pokryté a viděli je. Návaznost mezi mládeží a klubem je důležitá, o tom je naše práce také.

Do konce základní části zbývá Boleslavi devět zápasů a velmi reálně bojuje o přímý postup do čtvrtfinále. Jak důležité to pro vás je, abyste se předkolu vyhnuli?

Nechtěl bych, aby to vyjádření vyznělo tak, že musíme a vznikal z toho tlak. Spíše bych řekl, že tam být chceme. Celou sezonu se v těchto patrech držíme, takže o to určitě zabojujeme. Jak to dopadne, to ukáže čas. Nechci ale, abychom případné předkolo brali jako zklamání. Jak to bude, tak to bude, a my prostě musíme být připraveni bojovat s každým.

Čekají vás přímé souboje s tabulkovými sousedy i duely proti těm, kteří budou vzhledem svému postavení ještě zarputilejší...

Přesně tak, navíc je to celé velmi vyrovnané. Vyhrát může i poslední s prvním nebo druhým, třetím týmem. I z tohoto důvodu bych nás nerad vystavoval nějakému velkému tlaku. Jak už jsem dříve říkal, o tom, jestli čtyřku uhrajeme nebo ne, rozhodnou venkovní zápasy s Litvínovem, Spartou a Hradcem.

V létě jsme se bavili o tom, že hlavním cílem je dostat se do play off. To už je jasná věc. Posunuli jste si ten cíl někam dál?

Ne, vůbec. Play off je úplně jiná soutěž a stát se může všechno. Rozhodují detaily. Těch případů, kdy dvanáctý trápil pátého a první vypadl hned ve čtvrtfinále, už bylo mraky. Bude záležet na nastavení týmu, jeho aktuální formě i zdraví a obecně na tom, jak se mužstvo připraví. Na takové myšlenky je ale ještě čas, přesněji devět kol.

Díky za rozhovor.