Jak se stavěl zimní stadion

Poprvé se mluvilo o budoucí potřebě umělé ledové plochy v Mladé Boleslavi před koncem druhé světové války v březnu 1945.

V období, kdy sport ve zcela nových podmínkách a se socialistickými zaměřením dostával zelenou, začínal se stavět nový zimní stadion i v Mladé Boleslavi. Myšlenka umělé ledové plochy, která dlouho nedala hokejovým příznivcům spát, dostávala reálnou podobu. 19. března 1953 byl jmenován správní výbor pro výstavbu zimního stadionu a do čela byl zvolen Gustav Lachman.

Pro stavbu bylo získáno místo po bývalém sirotčinci, který byl v květnu 1945 při bombardování ustupujícími fašisty částečně zničen a předurčen k demolici. Stavba byla nejdříve zařazena do akce „M“, která později přešla do akce „Z“ a byla financována z prostředků tehdejšího MNV Mladá Boleslav.

Projektové práce a postup stavby řídili stavitelé města Josef Košťák a Josef Burýšek a později pracovník Krajského projektového ústavu Zdeněk Hanuš. Práci brigádníků a pracovníků odborných řemesel na staveništi řídil a organizoval Jaroslav Pecka.

Nejdřív se začalo se stavbou ledové plochy (však se také na ní hrálo i na přírodním ledě) a souběžně se budovala strojovna s původním a rozvodovým kanálem. Postupně pak rostla hlavní tribuna se šatnami, sociálním zařízením a kotelnou. To je ta tribuna, která je blíže potoku Klenice. Pak následovala severní tribuna pro stojící diváky (zde byla i první zděná rozhlasová kabina) a tribuna u strojovny. Tribuna podél Klenice a pro stojící diváky byla postupně zastřešena. Podle projektu KPÚ Mladá Boleslav byla pak postavena východní tribuna s budovou, ve které je umístěna ohřívárna, šatna pro bruslící veřejnost, kiosek, sociální zařízení, sklady a kde je vlastně hlavní vstup do stadionu.

S instalací vlastního chladícího zařízení bylo započato v roce 1955. Byl získán vyřazený chladící čpavkový kompresor ČKD z roku 1904 (z pražského pivovaru). Veškeré instalatérské práce – položení a svařování trubek na ledovou plochu, zhotovení výparníků, chladících nádrží a rozvoduů, provedli zaměstnanci instalační dílny AZNP. Čísla kolem této práce jsou zajímavá: celková délka položených trubek v ledové ploše byla 22 000 m, dalších 8 000 m trubek bylo ve výparnících. Chladícím médiem byla solanka a bylo jí potřeba 57 000 litrů. Ke chlazení bylo použito 2 000 kg bezvodého čpavku. Toto zařízení bylo uvedeno do provozu 23. listopadu 1956, a tak byl vyroben první umělý led. Dne 26. listopadu 1956 se hrálo první utkání Mladá Boleslav – Ostrava!