Dominik Lakatoš po Olomouci: Góly jako dílo štěstěny. Stále je na čem pracovat, hlásí

26. 1. 2025

Autor: Tomáš Taybner, foto: Jakub Pláteník

O l o m o u c – Na ledě byl u všech tří gólů Bruslařů, dva z nich dokonce v základní hrací době vstřelil on sám. Řeč je o Dominiku Lakatošovi, který na Hané vstřelil svůj v pořadí desátý a jedenáctý gól v zelenobílém. Oba střelecké úspěchy přitom sedmadvacetiletý útočník pokorně připisuje na vrub štěstěny a přiznává, že sami Bruslaři s nedělním výkonem nejsou stoprocentně spokojení. V dosti uvolněném rozhovoru hodnotí zápas s Olomoucí, hledí ale i směrem ke konci základní části.

Dominiku, nakonec dva body z Olomouce. Jak zápas hodnotíte?

Máme smíšené pocity. Přijeli jsme sem s cílem předvést určitou hru a za mě to tam prostě nebylo. To si upřímně musíme přiznat. Byli jsme v první třetině slabý a nehráli to, co jsme sami chtěli. Naprosto přesně jsme věděli, čím se Olomouc prezentuje a co budou hrát. Připravovali jsme se na to, říkali si to. Přesto ta první třetina vypadala jak vypadala. Nicméně jsme potom dokázali srovnat a vyrovnat se ve hře. Až pak ve hře bylo to, čím bychom se chtěli prezentovat. Konec byl dobrý, ale máme na čem pracovat.

Ještě v půlce zápasu jste měli snad jen pět střel na bránu. Čím to?

Já vůbec nevím. Nic jsme nepodcenili, jen jsme prostě hráli špatně. Takové zápasy ale časem přicházejí a jsou. Těžké. Sami jsme si ale říkali, že jejich gólman vůbec nemůže být v tempu, což se pak ukázalo. Právě můj druhý gól možná vzešel z toho, že si gólman dvě třetiny pořádně nesáhl na puk. Byl to prostě takový zápas. Bereme dva body, rychle na to zapomeňme (úsměv) a připravme se na úterý.

Zmínil jste gól, dneska jste dal hned dva. Jak ty situace vypadaly?

Samozřejmě oba góly byly i trochu se štěstím. Obecně jsem tam dneska neměl moc příležitostí ke střelám. Před prvním gólem se to ale přede mnou trochu otevřelo. Se štěstím jsem to trefil do hokejky obránce a spadlo to tam. A druhý gól, tam jsem to prostě jenom hodil na bránu. Už nebyl čas vymýšlet. Byli jsme dlouho na ledě a byl tam závar. Měli jsme tam, myslím, dva hráče poblíž branky. Také Petr Čajka tam sjížděl z druhé vlny a bylo potřeba to hodit do ohně, jak se tak říká. No, a spadlo to tam. Pro nás cenný gól a vezeme dva body z Olomouce.

Shodou okolností vám na oba góly nahrál Filip Pyrochta...

Trénujeme to spolu už od osmé třídy a máme to secvičené. On mi vždycky nahraje a já musím někoho trefit, aby se to odrazilo do brány. (smích)

Co jste si na střídačce říkali po neuznaném gólu na 2:3?

Byli jsme překvapení. Asi to tak ale opravdu bylo, pravidla to tak určují. Bohužel. Je to škoda, mohli jsme odsud klidně vézt i tři body.

Po zápase na vás pár jedinců pokřikovalo. Děláte si z toho ještě něco?

Ne, vůbec. (úsměv). Ať si každý říká, co chce. Mají na to přeci právo. Já jsem rád, že lidi na hokej chodí a fandí. Bez nich by to stejně hrát nešlo.

Uklidnit se můžete třeba pohledem na tabulku. Jste s tím spokojený?

Každou sezonu chcete samozřejmě hrát nejlépe, jak dovedete a chcete být platný pro tým. My jsme si tady s klukama týmově a jako parta vydobyli nějakou pozici. Prezentujeme se tak od začátku sezony. To je to, co nám od začátku přináší body. V první řadě je to ale i díky skvělému gólmanovi.

Soustředíte se nyní na boj o první čtyřku?

V hlavě to samozřejmě můžeme mít. Až na poslední čtvrtinu, kdy se teď sem tam trápíme a moc nám to nevyhovuje, předvádíme v sezoně slušné výkony. Ale ano, proč ne. Pojďme útočit na čtyřku, nadále u toho však musíme zůstávat nohama na zemi.

Děkujeme za rozhovor.