Play-off? To je to, o co by se mělo hrát, ví Martin Vejvoda

11. 2. 2016

Autor: Vojtěch Drbohlav

M l. B o l. – V Mladé Boleslavi působí už od léta na postu sportovního manažera mládeže. Kromě toho, že přivedl do Bruslařského klubu několik hráčů, usilovně se snaží o vstup do Akademie ČSLH a také bedlivě sleduje mládežnické zápasy a spoustu situací konzultuje s trenéry. Řeč je o Martinu Vejvodovi, kterého jsme před blížícím se začátkem play–off v mládežnických soutěžích vyzpovídali.

Martine, jak hodnotíte vaše více než půlroční působení v Mladé Boleslavi?

Po osobní stránce jsem tady moc spokojený, moc se mi tady líbí. Po té pracovní stránce se věnuju obecně mládeži, kde jsou výsledky různé – při hodnocení začnu u juniorů. Už před sezónou jsme věděli, že bude těžké navázat na tak úspěšnou vicemistrovskou sezónu. Silné jádro týmu odešlo a nahradili jej noví, mladí hráči. Ti starší by mohli teoreticky ještě nastupovat víc než teď, ale aby udělali krok v kariéře, tak hostují v 1. lize. To je dobře, protože tam nasbírají spoustu zkušeností. Občas nám ale pomůžou (třeba minulý pátek) a tehdy je to na výsledcích většinou znát. Junioři za sebou sice nemají nikterak úspěšnou základní část, čeká je ale play off, do kterého nevstoupí ani letos v roli favorita, jenže jak víme z loňska, nemusí to nic znamenat.

DHL Extraliga juniorů se letos hrála opět v jiném formátu podobnému Tipsport extralize. Tím, že je soutěž nesestupová a do play–off nepostupují jen dva celky z osmnácti a také tím, že se hraje dlouhá základní část a pak rovnou vyřazovací boje – neutrpěla ta soutěž podle vás na atraktivitě?

Extraliga juniorů nabízí hezký hokej. Hraje se tam nahoru dolů a tolik se tam netaktizuje jako třeba v dospělém hokeji. Hraje tam spousta šikovných kluků, k vidění je spousta osobních soubojů a hrají tam někteří talenti, kteří se jednou představí i v extralize dospělých. Mně je jedno, jestli se sestupuje, nebo nesestupuje, ale soutěže by se neměly hrát proto, aby před sebou týmy měly vidinu sestupu. Největší motivací by měla být výhra titulu a ne strach o pád do nižší ligy.

Od juniorů se pojďme přesunout ke staršímu dorostu, kterému výsledkově nadmíru vyšla základní část a postoupil do nadstavbové skupiny A, která zaručuje všem týmům, které v ní figurují, účast v play–off. Co tedy zatím na výkony této kategorie říkáte?

Hráči se do posledního kola základní části prali o postup do elitní skupiny. Skupina Střed byla hodně vyrovnaná, takže o postupu rozhodli až v úplně posledním zápase na ledě Liberce. Ten zápas jsem viděl a byla tam skvělá atmosféra, po zápase jsem byl i v kabině a hráčům jsem poděkoval. V tu chvíli se někteří kluci posunuli do juniorky, což způsobilo to, že starší dorost je poněkud oslabený. Dva měsíce byl totiž ještě zraněný Patrik Straka, takže výsledky ve skupině A nejsou takové, jak bychom si představovali. Je to ale logické – mladí hráči, kteří teď tvoří podstatu, týmu hrají velmi těžké zápasy. Sice častěji prohrávají, jenže to jim dá mnohem víc, než kdyby hráli lehčí skupinu a každého tam poráželi.

Zastavme se také u mladšího dorostu, který zaznamenal na podzim dlouhou sérii porážek, jenže pak nastal zlom a v poslední době podává solidní výkony. Jste rád, že se tedy mladší dorostenci pohybují v klidných vodách a nemusí se strachovat o sestup podobně jako loni, kdy se rozhodovalo až v posledních zápasech?

Mladší dorost hraje většinou jen jednou týdně. Na tým padla série proher a vždycky je těžké, aby se z toho ten mančaft dostal. O to větší je to problém, když kluci prohráli třeba pětkrát nebo šestkrát. To už třeba dva měsíce nepoznali pocit výhry, tím pádem je to náročné především z psychického hlediska. Naštěstí se to ale podařilo zlomit a výsledky se zlepšily. Mladší dorost hraje momentálně skupinu o udržení, ale tuším, že nějakých sedm z posledních deseti zápasů vyhráli, a tak se, jak už bylo řečeno, vůbec nemusí strachovat o sestup. Naopak — hrají v pohodě.

Tolik tedy extraligové mládežnické kategorie. Co říkáte na výkony žákovských tříd?

Myslím si, že u žáků nejde tolik o výsledky, ale především o tréninkový proces. Samozřejmě, výsledky jsou také důležité a každý rád vyhrává, je to dobrá motivace. Ale v tomto věku je důležitý trénink a přístup k němu.

Jak probíhá komunikace mezi vámi a trenéry mládeže?

Komunikace tady podle mého názoru funguje výborně. Co se týče nejstarších mládežnických kategorií, tak tady se scházíme jednou týdně a probereme přesuny starších hráčů mezi týmy, tréninkový proces a další provozní záležitosti. Často probíráme také naši žádost o statut Akademie ČSLH. S trenéry mladších kategorií se scházíme jednou za čas, ale mezitím samozřejmě komunikujeme téměř denně individuálně telefonicky nebo osobně.

Nakousli jsme téma Akademie ČSLH. Mladá Boleslav se snaží o vstup do ní už několik let a vy osobně se tomuto tématu věnujete velmi usilovně od té doby, co jste do klubu přišel. Prozraďte tedy, jak jste v této oblasti daleko?

Měli jsme tady několik návštěv ze svazu. To nejdůležitější – tedy rekonstrukce hráčských kabin, je hotové. Myslím si, že tady máme nadstandardní podmínky. Zbývala nám ještě spousta různých administrativních propojení – například mezinárodní kontakty. Ty se mi podařilo dojednat třeba ve Švédsku. Všechno jsme dotáhli do konce a přivítali jsme v Mladé Boleslavi několikrát pana Lenera i pana Přerosta z ČSLH. Pan Přerost měl přijet už minulý týden, ale nakonec dorazil v pondělí. Dozvěděli jsme se, že vše je na dobré cestě k získání statutu Akademie ČSLH.

Děkujeme za rozhovor.