V Boleslavi začala zima, dělá se tam led. Ale jak vlastně?
Jak to vlastně funguje?
K existenci ledu je potřeba, aby plocha pod ním byla dokonale zmrzlá. Jak toho docílit? Pod betonovou deskou hřiště jsou vedeny trubky, do kterých je čerpadlem vháněno chladivo. V Mladé Boleslavi se používá přímé chlazení, což znamená, že chladivem je samotný čpavek. Například v Ústí nad Labem praktikují nepřímý způsob chlazení (v dnešní době již téměř výhradně používaný), kdy čpavek pouze ochlazuje jinou substanci, jež je pak vedena pod hrací plochu. Výhodou přímého chlazení je výrazně kratší doba tvorby ledu. Nevýhody se mohou projevit při závadě zařízení. U nepřímého chlazení je totiž šance, že se poškodí jen okruh s chladivem a se čpavkem se nic nestane.
Chlazení je automatické. Veškerá manipulace s chladící směsí je řízena počítačem. Ten udržuje konstantní, navolenou teplotu ledu. K tomu mu pomáhají tepelná čidla umístěná na desce v jejich rozích. Rovněž kontroluje cirkulaci amoniaku v systému.
od Z do A
Vezměme si to pěkně od konce. Jakmile "A" týmu skončí sezóna, není už led potřeba. Vypne se tedy chlazení - z chladících trubek pod betonovou plochou se kompresorem odsaje chladivo. To se provede stlačením čpavku na horký plyn, který je následně veden do kondenzátorů, kde se vodou opět zchladí, zkapalní a uskladní ve strojovně.
Mezitím už je na led vpuštěna rolba, aby postupně odstraňovala tající led. Plocha se od zbylé vody vysuší a vyčistí podlahovými mycími stroji, které můžeme vidět v hypermarketech. Tím definitivně končí "ledová" sezóna. Následuje už jen obvyklý servis veškeré techniky potřebné k tvorbě ledu.
Děláme led
Jako první přichází pochopitelně na řadu nástřik čpavku. Až beton zamrzne, ledaři vezmou hadici a klasicky po domácku desku postříkají slabou vrstvou vody. Počkají, až zamrzne, a celý proces opakují. Takto se nanese celkem pět vrstev vody. Výsledná výška ledu je 4 až 5 centimetrů, teplota se pohybuje mezi -5 a -6 stupni Celsia, což hlídají čidla, umístěná na podkladové desce v rozích hřiště. Nakonec led zahladí rolba. Celý proces, během něhož led vzniká, trvá nepřetržitě 3 dny.
Protřelí čtenáři-ledaři by mohli namítnout, že jsme opomněli bělení ledu a kreslení čar. A měli by pravdu – jednotlivé vrstvy se obvykle bělí a před tou poslední se ještě namaluje hřiště. Jenže… Jenže boleslavský stadion disponuje bílou podkladní deskou s předkreslenými čarami . To na tréninky stačí. Před mistrovskými zápasy se však přeci jen musí led seříznout kvůli zhotovení reklam a zvýraznění čar. Po tomto kroku je potřeba nanést a zahladit ještě jednu vrstvu ledu (ne však moc silnou, aby byly reklamy a čáry vidět, ale ani moc slabou, aby se nevyřezaly bruslemi). Teď už je práce na rolbaři a jeho motorovém oři.
Údržba ledu
Seříznout a zalít. Údržba ledu, to je vlastně taková zahradničina. Rolbaři mají trochu společného se zahradníky v anglickém Longleatu. Jen místo živého plotu "stříhají" a zalévají kluziště. A že se stříhá a zalévá často. Až dvanáctkrát za den vyjede rolba na ledovou plochu, kterou seřízne o nějaké 2-3 milimetry. Zároveň je ale potřeba dolévat vodu, aby led neubýval. Používá se horká voda (nad 60°C), protože mrzne rychleji, než studená. Na jeden výjezd rolby se jí spotřebuje 800 až 1000 litrů, přičemž přes den se spíše dolévá voda a přes noc se především řeže.
Pokud se na stadionu koná nějaká akce, které je zmrzlý povrch na obtíž, led se samozřejmě nerozpustí, ale překryje deskami, na které se položí požadovaný povrch – tak jako tomu bylo ku příkladu při florbalovém Poháru mistrů na podzim loňského roku.
