Videorozbory pomáhají trenérům i hráčům
Sledování záznamů není v hokejovém světě ničím extra novým. Na videa dbali i předchozí trenéři Bruslařského klubu v minulosti. Speciálního člověka - videokouče, který se věnuje rozborům do nejmenšího detailu, však mají Boleslavští až od letošní sezony. “V podstatě jde o něco podobného, jako elektronická tužka České televize,“ říká.
Domácí klub je povinen po každém utkání poskytnout záznam rozhodčím kvůli případným protestům, ale je k dispozici jak pro domácí tým, tak i hostující.
Zatímco experti ve studiu Buly mají na rozbor jen omezený čas, Jan Vidner se věnuje každé akci. “Po vložení celého zpravidla tříhodinového záznamu do počítače sleduju jakoukoliv situaci, která se v utkání vyskytuje. To znamená založení útoku, přechod středního pásma, obranná činnost, přesilové situace, vhazování, fauly, herní systémy, zásahy gólmanů podobně. To všechno u Mladé Boleslavi i soupeře. Takových situací je v jednom utkání okolo čtyř stovek,“ vysvětluje pro začátek.
“Z tohoto sledování se získá hodina záznamu čisté hry bez mezičasů a různých prostojů. Další fází je označování jednotlivých situací. Všechny mají v programu přednastavenou dobu trvání a součástí jsou i podkategorie, ve kterých se vyskytují věci, které jsou významné například pro jednotlivé hráče, trenéry a sportovního manažera,“ doplňuje.
“Velkou výhodou je, že program stejné situace shromažďuje u sebe. Například v kolonce “útočné pásmo“ máte všechny akce soupeře v útočné třetině, snadno vyčtete systém hry a dá se tomu přizpůsobit hra obrany,“ podotýká.
Trenérům by však jen těžko šlo prostřednictvím videa rozkreslovat celý zápas. Na řadu tedy přichází další zúžení. “Udělá se výběr jednotlivých situací včetně chyb, které jsou charakteristické jak pro náš tým, tak i pro soupeře. Trenéři většinou chtějí znát přesilovou hru a bránění v oslabení, založení útoku soupeře, popřípadě po jakých akcích jsme dostali gól. S nimi poté vybereme tři nebo čtyři situace, které se ukazují hráčům tak, aby si dali proti stejnému soupeři pozor a neopakovali chyby,“ říká s odkazem na fakt, že se všechny týmy potkávají v extralize během sezony čtyřikrát.
Už jen podle výše uvedeného popisu všech kroků je evidentní, že nejde o žádnou chvilkovou legraci. “Zpracování jednoho zápasu trvá sedm až osm hodin,“ potvrzuje.
“Práce videokoučů je poměrně rozšířená. Výborně se mi spolupracuje s Alešem Vladykou, který dělá videa na vysoké úrovni v Liberci. Na rozbory je zvyklý například i slávistický trenér Vladimír Růžička,“ prozrazuje.
Zkušenosti s videozáznamy může Vidner využívat nejen pro “A“ tým. “Pro Marka Schwarze a Romana Willa jsem zpracovával zápasy z reprezentace. Zásahy pak mohou rozebírat s trenérem gólmanů,“ zmiňuje další výhodu.
A co starší dorost, jehož je hlavním trenérem? “Systém soutěže je takový, že máme od prosince jisté play-off. Můžeme zabudovávat hráče z mladšího dorostu, kteří v příští sezoně nastálo přijdou k nám. Čím dříve skousnou jiné pojetí hokeje ve starším dorostu, tím lépe,“ říká Vidner.
Do skončení dlouhodobé části zbývá starším dorostencům odehrát ještě pět zápasů. “V play-off už půjde všem o výsledek. Na nějaké zkoušení hráčů nebude čas, takže z mladších hráčů u nás bude hrát ten, kdo se uchytí. Ostatní budou v mladším dorostu,“ přiznává narovinu.
